Kastrace fen a psů si můžeme rozdělit na preventivní a léčebné. Preventivní kastrace fen se provádí z důvodů zabránění nežádoucího nakrytí nezvaným návštěvníkem, prevence vzniku zánětu dělohy (pyometra), prevence vzniku cukrovky (diabetes mellitus) v souvislosti s pohlavní aktivitou, zabránění vzniku falešné březosti (pseudogravidita), prevence vzniku cukrovky (diabetes mellitus) v souvislosti s pohlavní aktivitou, zabránění vzniku falešné březosti (pseudogravidita) a v neposlední řadě prevence tvorby nádorů mléčné žlázy. Názory na stáří, kdy u feny provést kastraci, se v odborné literatuře i mezi lékařskou veřejností liší, zda ji provést před prvním, nebo po prvním hárání. Včasná kastrace feny, nejpozději po prvním hárání, snižuje výrazně riziko vzniku novotvarů mléčné žlázy v pozdějším věku.
Osobně doporučuji provedení kastrace po prvním hárání. K léčebným důvodům, kdy se kastrace nejčastěji provádí, patří především novotvary dělohy, zánětlivé onemocnění dělohy a diabetes mellitus.
…a u psů
Preventivní kastrace u psů se provádí z důvodů snížení toulání se psů vyvolané pohlavním pudem, vyhledávání říjících fen, nechtěné nakrytí jiných fen, např. ve smečce. Ze zdravotních důvodů se k tomuto zákroku přistupuje při novotvarech varlat, nezhoubném zvětšení prostaty (benigní hyperplasie prostaty), teritoriálním chování zvířat, agresivním chování, chronickém toulání, u kryptorchidů odstranění nesestouplých varlat, tvorbě perianálních píštělí atd. Kastrace u psů se provádí většinou po dosažení pubertálního věku, což je závislé na velikosti plemene, obvykle po 6. měsíci stáří.
Rekonvalescence, mýty a důsledky?
Kastrace se provádí v celkové anestezii, u fen je chirurgický zákrok složitější vzhledem k uložení pohlavních orgánů v dutině břišní. Období rekonvalescence (od zákroku po vytažení stehů z operační rány) trvá cca 10 – 12 dní. Kastrace nemění osobnost zvířete, pouze redukuje projevy sexuálního chování. Není také pravda, že fena by měla mít jednou štěňata. Jak již bylo uvedeno výše, časná kastrace má pozitivní efekt na zdravotní stav zvířete do budoucna. Důsledkem kastrace psů i fen je snížení tvorby pohlavních hormonů (estrogeny u fen, testosteron u psů). Pohlavní hormony se podílí na mnoha metabolických pochodech probíhající v organismu zvířete, snížení jejich hodnot po chirurgickém zákroku se projeví snížením energetických potřeb u kastrovaných zvířat. Dochází ke zpomalení metabolické aktivity a tím i snížení energetické potřeby zvířete. Některá kastrovaná zvířata mají tendenci přijímat větší množství krmiva a být méně aktivní, což může vést k riziku vzniku obezity. Z tohoto důvodu by mělo být prioritou majitele udržet optimální tělesnou hmotnost a dobrou kondici zvířete. Doporučuje se po provedení kastrace cca za dva měsíce porovnat jeho hmotnost s hmotností v době chirurgického zákroku a v případě zvyšování hmotnosti zvířete provést dietetická opatření.
Jak krmit?
Krmivo pro kastrovaného psa nebo fenu by mělo oproti standardnímu krmivu obsahovat vyšší obsah bílkovin, vlákniny a složitých sacharidů, nižší obsah tuků a nižší energetickou hodnotu. Vyšší obsah bílkovin v kombinaci s vyšším obsahem vlákniny a složitých sacharidů lépe kontroluje pocit hladu. Snížená hodnota tuku zabezpečuje nižší kalorickou hodnotu krmné dávky. Na českém trhu je možné zakoupit krmivo Purina Proplan Sterilised, které je určeno pro výživu kastrovaných psů a fen. Bohužel, tento sortiment zatím není tak rozšířený, jako je tomu např. u kočičích krmiv.
Obecná pravidla pro udržení optimální hmotnosti u psů a fen:
Obecná pravidla pro udržení optimální hmotnosti u psů a fen:
1. Podávání krmiva určeného pro kastrovaná zvířata.
2. Pravidelné sledování hmotnosti a kondice zvířete.
3. Zvolení optimální dávky a typu krmiva (veškerá doporučení krmných dávek jsou
na obalech krmiv pouze orientační).
4. Dopřejte psovi dostatek pohybové aktivity, her a procházek.
5. Omezte podávání pamlsků, používejte pamlsky s nízkým energetickým obsahem.
6. Kondici zvířete a vhodný typ výživy konzultujte s veterinárním lékařem nebo
s veterinárním nutričním specialistou.